|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Z písaře ministerským radou: Působení Jiřího Mařánka v kinematografii čtyricátých a padesátých let
Kupková, Marika ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Skopal, P. (oponent) ; Heczková, Libuše (oponent)
Práce pojednává o působení Jiřího Mařánka ve vedení filmového odboru Ministerstva informací v letech 1945-1948. Jeho ministerské angažmá souvisí s dobovým posílením významu literární přípravy filmu a souvisejícího státního dramaturgického dozoru. Jiří Mařánek patří do okruhu spisovatelů, které spojovala jednak příslušnost k mezi- válečným avantgardním hnutím, jednak poválečné angažmá v mocenském aparátu, jež ukončily politické a hospodářské změny na přelomu čtyřicátých a padesátých let. Jeho profesní osud vypovídá o proměnách kulturní politiky státu, o institucionálním vývoji kinematografie a o vztazích literárního a filmového oboru. Vypovídá o tom, co pro tehdejšího literáta znamenalo úspěšné profesní uplatnění a v jakém figurovalo vztahu vůči kinematografii. Sledujeme tedy relativně krátkou, ale převratnou epizodu spisovatele a penzionovaného úředníka v pozici ministerského rady, jejíž příčiny a průběh se ale snažíme zasadit do složité sítě historicko společenských souvislostí i osobních motivací. Orientace na osobnost, kterou nenárokujeme historickou jedinečností, zásadní mocenskou rolí nebo zvláštním společenským významem nám usnadňuje zprostředkovat sledované společenské dění v jeho nejednoznačnosti a rozporuplnosti. Spíše než ucelenou biografii Jiřího Mařánka představujeme vybrané kapitoly z...
|
|
|
Novinářská organizace v letech 1945-1948
Cebe, Jan ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Jiroušek, Bohumil (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Předkládaná práce s názvem Novinářská organizace v letech 1945-1948 se pokouší zachytit období rekonstrukce a budování novinářského spolkového života od konce nacistické okupace do komunistického převratu v únoru 1948. Ačkoliv zachycuje jen velmi krátký časový úsek z bohaté historie českých novinářských spolků, domníváme se, že jde o období zcela zásadní. Změny, které organizace v tomto období prodělala pod tlakem vnějších i vnitřních podmínek, a kroky, na nichž se podílela, či které dokonce sama iniciovala nejen v oblasti novinářského života, ale v oblasti médií vůbec, totiž měly často dalekosáhlé důsledky pro vývoj českých médií pro následujících 40 let a do jisté míry ovlivňují spolkový život českých novinářů i média samotná dodnes. Práce je rozčleněna do devíti kapitol. Úvodní kapitola se zaměřuje na období příprav založení nové novinářské organizace. Druhá kapitola se zabývá procesem tzv. "očisty", v jehož rámci novinářská organizace posuzovala a v řadě případů i trestala aktivity novinářů v období nacistické okupace. Třetí kapitola zachycuje proces vytváření poválečné mediální legislativy, především pak roli, již v tomto procesu hrála novinářská organizace. Čtvrtá kapitola se soustředí na nejdůležitější momenty vnitřního spolkového života. Pátá kapitola je věnována Sdružení vězněných novinářů. Šestá...
|
host ::
RSS.